JEN TAK
Před několika lety jsem se vydal na Josefovské louky u Jaroměře. Je to pěkná ornitologická lokalita a tak jsem se těšil na pozorování ze života opeřenců.
Nakonec tam v tom horku prolétlo sotva kosí pírko. Uchozený jsem padl do trávy mezi tři duby, díval se do jejích zelených korun a začal jim naslouchat.
Byla to slova uklidňující, plná pochopení a lásky… a pak jsem usnul.
Spánek trval tak hodinku, možná dvě a když jsem se probudil, věděl jsem, že svět je dokonalý, dokonalá kompozice a není třeba nic měnit.
A tak chodím a fotím… jen tak, pro radost.
